Alaric se narodil na ostrově v deltě Dunaje. Byl členem vznešené Baltské dynastie Vizigótů. Poprvé byl zmíněn v roce 394 NL jako velitel za římského císaře Theodosia I. ve své válce proti Eugeniovi. V polovině 90. let se stal vůdcem nebo králem Vizigótů. Alaric se v roce 395 vzbouřil proti císaři Arcadiovi a napadl Řecko. Když přišel ke hradbám Athén, město zaplatilo těžké výkupné, takže je nechal bez úhony. Poté porazil Korint, Argos a Spartu. Do Řecka pokračoval až do roku 397, kdy římský generál Stilicho obklíčil Alaricovo vojsko u Arcadie. Odřízli vodu do gotického tábora a mysleli si, že Alarcovi není možné uniknout. Alaric však prorazil jejich linie a pochodoval 30 mil (48 km) na sever přes velmi obtížný terén. Alaric pak uzavřel smlouvu s Arcadiem. Stilicho se vrátil do Itálie, aniž by porazil Alarica.
v 401-402 NL Alaric vstoupil do Itálie. Pokusil se o stejnou taktiku, jakou použil dříve, ale byl neúspěšný proti římské armádě. V bitvě u Pollentia v roce 402 římská armáda porazila Gothy. Alaricova manželka byla jednou z těch, které zajali Římané. Vizigótské ztráty však byly velmi malé a Alaricova armáda odešla v dobrém stavu. Alaric překročil řeku Po, která měla v úmyslu zaútočit na Řím, ale Stilicho se setkal a znovu porazil v bitvě u Verony. Alaricova armáda znovu zaútočila přes řeky Dunaj a Rýn v letech 405 a 406 n. l. Stilicho, který nyní vládl ve jménu císaře Honoriuse, uzavřel smlouvu s Alaricem. Ale Stilicho byl zabit v roce 408. Alaric znovu napadl Itálii a požadoval, aby Stilichovy sliby byly dodrženy.
