nechápejte mě špatně: já mám rád lidi. Ale nedávno jsem se rozhodl, že bych mezi nimi raději nežil. Chci být poustevníkem.
uvědomuji si, že se to zdá divné-kdo by nechtěl mít přátele, pověsit se a ztratit ty přátele? Nechtěl jsem být vždy poustevníkem. Když jsem vyrůstal, snil jsem, že budu žít s ostatními lidmi v harmonii, jako jejich vládce. Byl bych sám, jen když jsem to přikázal, a dokonce i tehdy by poblíž byli eunuchové, abych se cítil mužný.
tehdy jsem si myslel, že založím rodinu, možná i dvě. Jak jinak bych zaměstnal manufakturu? Snil jsem o tom, že budu jako král Šalamoun, oženit se s mnoha manželkami, spát s mnoha konkubínami a nakrájet mnoho dětí na polovinu. Odloučení mě ani nenapadlo. Pak pomalu, přesčas, uvědomil jsem si, že bych raději nebyl kolem ostatních. Pak si rychle, za kratší dobu, uvědomili, že by raději nebyli kolem mě.
osamělý život poustevníka má výhody. Za prvé, jako poustevník bych mohl nosit, co chci. Některé dny jsem nosil smoking, některé dny nic, některé dny jsem dokonce nosil hnědé boty s černým páskem-v karate. Mohl bych nosit oblečení, které bylo čistě funkční, jako bryndáčky, tepláky, a chlapi bez zadku. Plus, když se malé děti přiblížily k mému úkrytu, mohl jsem se oblékat jako čaroděj a požadovat, aby „to tajili, Udržujte to v bezpečí.“
moje osobní hygiena by byla zcela pod mou kontrolou, oddělená od společenských konvencí. Nemusel bych si čistit zuby — mohl bych to udělat jen proto, že chci, protože je to dobrý pocit. Antiperspirant by byl pryč z mého života, což by mi umožnilo používat jen deodorant. Mohl jsem vyrůst dlouhý vous, vyčesat obočí ven z obličeje, a pokusit se hláskovat Braillovo písmo zits. Mohl bych voskovat celé své tělo.
poustevník může žít, jak chce. Nikdo nebude vtrhnout do svého pokoje a požadovat, aby spal, říká, že je to už týden a jak může být stále vzhůru, je na drogách nebo tak něco? Nikdo neřekne policii, kde je, nebo Šlapky jít domů, nebo řidič sanitky jeho skutečné jméno. Poustevník může dělat, co se mu zlíbí.
musí cvičení poustevníka? Ne – nikdo se nestará o to, jak ochablé a slabé je tělo poustevníka, nebo že se po zdřímnutí dostane ve stoje. Jako poustevník, byl bych svým vlastním osobním trenérem, a ten trenér by se také stal poustevníkem, čímž mě nechal na pokoji. Plavková sezóna pro poustevníka neexistuje, plave nahá.
kdybych byl poustevník, mohl bych jíst to, co jsem považoval za vhodné. Jedl bych vanu na vanu s robustním arašídovým máslem. Jedl bych oholený led vyrobený ze zmrzlé Worcestershire omáčky. Snědl bych Luna bary. Žádné lítosti, žádné pokárání-jen ten trest, který si dávám. A trest je další Luna bar.
už nikdy bych se nemusel ptát, co se ostatním lidem líbí na jejich pizze. Nikdo nemohl navrhnout, když řeknu, že je mi jedno, co je na pizze, že dostaneme houbovou pizzu. Žádní vegetariáni, kteří by zvážili, mi brání objednat pizzu milovníka masa. Žádní vegani, aby zvážila, mi brání objednání sýrovou pizzu. Žádné antitopofagity, které mi brání v objednávání lidského masa. Konečně bych si mohl objednat, co chci na pizzu.
není to všechno zábava a hry, ačkoli. Poustevníci jsou osamělí, osamělí lidé. Poustevník musí být jeho nejlepší přítel, a já jsem docela hovno přítel. Je těžké uspořádat dobrou párty. Nikdo po tobě neuklízí. Lov velikonočních vajec končí tak rychle, jak začínají.
navzdory těmto nevýhodám chci být stále poustevníkem. Lidi a já spolu prostě nevycházíme. Pořád se na mě dívají, ukazují na mě, nebo mě pronásledují, aby získali jejich věci.
bohužel, určité faktory mi brání v dosažení mého hermetického potenciálu. Lidé se se mnou pořád snaží mluvit, od lichvářů až po pány gangů. Tu a tam mi lidé posílají poštu-pohlednici, zpravodaj, předvolání.
je také velmi obtížné najít dobrou chatrč k životu. Pokud je to pohodlné, někdo to už tvrdil. Pokud to nikdo netvrdil, pravděpodobně nemá telefon nebo Internet. Nemůžu žít bez mobilu a e-mailu. Většina jeskyní je obsazena medvědy nebo filozofy.
hlavní věc, která mi brání užívat si života, který si zasloužím (jeden v úplném exilu), jsou peníze. Nemůžu najít telecommute, který by mi umožnil mít úplnou otěže během mých hodin, a nejsem kvalifikovaný pro práci, která mě má objevit kdekoli osobně.
lidé mají mnoho mylných představ o poustevnících a jejich životním stylu. Ne všichni poustevníci mají vousy. Mnoho poustevníků se rozhodlo neposílat antrax těm, kteří podporují používání technologie, ušlechtilá příčina, i když to tak je. Všichni poustevníci si ale svou samotu mohou užít — a nemusí se o ni s nikým dělit.
původně publikováno v říjnu 2007 v Prohlášení uva.