Chvála Bohu.
Ibn al-Qayyim (může Alláh smiluj se nad ním) napsal užitečná kniha o rozhodnutí týkající se novorozence, který on volal Tuhfat al-Mawdood fi Ahkaam al-Mawlood. V této knize napsal rozsáhlou kapitolu, ve které hovořil o obřízce a rozhodnutích o ní. Následuje shrnutí, s dalšími komentáři od některých dalších vědců.
1 – význam obřízky (khitaan):
Ibn al-Qayyim řekl:
Khitaan je podstatné jméno popisující činnost obřezávač (khaatin). Používá se také k popisu místa obřízky, jako v hadeethu ,“ když se obě obřezané části (al-khitaanaan) setkají, ghusl se stane povinným.“V případě ženy je použité slovo khafad. U muže se také nazývá i ‚ dhaar. Ten, kdo je neobřezaný, se nazývá aghlaf nebo aqlaf.
Tuhfat al-Mawlood, 1/152
2 – Obřízka je Sunny Ibraaheem a Proroci po něm:
Al-Bukhaari (6298) a Muslim (2370) vyprávěl, že Abu Hurayrah (může Alláh potěšen s ním) řekl:: Posel Alláha (mír a požehnání Alláha s ním) řekl: „Ibraaheem (mír s ním) obřezán, když mu bylo osmdesát let, a on obřízku sám s tesla.“
adze (qadoom) je tesařským nástrojem; bylo také řečeno, že al-Qadoom je místem Sýrie.
Al-Haafiz ibn Hajar řekl:
je pravděpodobné, že to, co je uvedeno v hadíth je nástroj. Abu Ya ‚Laa vyprávěl, že“ Ali ibn Rabaah řekl: „Ibrahímovi bylo přikázáno, aby se obřezal, a tak se obřezal adze a bylo to pro něj velmi bolestivé. I vnukl mu Alláh, řka: „spěchali jste, abyste to udělali dříve, než jsme vám řekli, jaký nástroj použít.“Řekl:“ Pane, nechtěl jsem zdržovat poslušnost tvého rozkazu.“
Ibn al-Qayyim řekl:
obřízka byla jednou z věcí, s nimiž Allaah testoval Ibrahema, jeho blízkého přítele. Udělal je dokonale, takže Alláh z něj učinil vůdce lidstva. Bylo vyprávěno, že byl první, kdo byl obřezán, jak bylo uvedeno výše. V al-Saheehu se říká, že se Ibrahím obřezal, když mu bylo osmdesát let. Po něm pokračovala obřízka mezi posly a jejich následovníky, dokonce i Mesiášem. On byl obřezán a Křesťané tvrdí, že, a nepopírám, že, jak se také potvrdit, že mu bylo zakázáno maso prasat…
Tuhfat al-Mawdood, p. 158-159
Ale učenci (může Alláh smiluj se nad nimi) se lišily jako vládnoucí na obřízku.
Shaykh Ibn ‚Uthaymeen (může Alláh smiluj se nad ním) řekl:
nejsprávnější názor je, že je povinné v případě mužů a Sunny v případě žen. Rozdíl mezi nimi je, že v případě mužů, to slouží k zájmu, který má co do činění s jednou z podmínek modlitby, a to čistota (tahaarah), protože pokud předkožka zůstává, kdy se vychází z moči z močové trubice, některé z nich bude sbírat tam, a to způsobuje pálení a infekce pokaždé, když se člověk pohybuje, a pokaždé, když se předkožka je vymačkané, pár kapek moči ven, což způsobuje najaasah (nečistota).
v případě žen slouží užitečnému účelu, kterým je snížení touhy. To hledá dokonalost, neodstraní něco škodlivého.
Al-Sharh al-Mumti‘, 1/133-134
Toto je pohled imáma Ahmada (kéž se s ním Alláh smiluje). Ibn Quddamah řekl v al-Mughni (1/115): pokud jde o obřízku, je to povinné pro muže a je to dobré v případě ženy, ale není to pro ně povinné.
3 – Ibn al-Qayyim (může Alláh smiluj se nad ním) řekl:
Abu ‚ l-Barakaat uvedl ve své knize al-Ghaayah: V obřízka muže, kůže na špičce penisu (předkožky), je odstraněn; pokud se pouze odstraní většina z toho, co je přípustné. Je mustahabb obřezat ženy za předpokladu, že se to nedělá extrémním způsobem. Bylo vyprávěno, že Umar řekl ženě, která obřezala ženy: „nechte něco z toho, pokud obřezáte (dívku).“Al-Khallaal řekl ve svém Jaami‘: Co je řez, když se obřezat: Muhammad ibn al-Husajn mi řekl, že al-Fadl ibn Ziyaad jim řekl: Ahmad byl požádán, Jak moc by měly být sníženy v obřízka? Řekl, Dokud se glans (špička penisu) nestane viditelným.
Ibn al-Sabbaagh said in Al-Shaamil: V případě člověka je povinné řezat kůži na špičce penisu, dokud se nezobrazí celý žalud. V případě ženy, to znamená, řezání kůže, která vypadá jako hřeben kohouta v horní části pochvy, mezi dva pysky; pokud je řez na základně by mělo být ponecháno jako datum jámy.
Al-Nawawi (může Alláh smiluj se nad ním) řekl:
známý správný pohled je, že vše pokrývající glans, musí být řez.
Al-Majmoo‘, 1/351
al-Juwayni said:
hadíth uvádí, že není příliš mnoho na to by měly být odstraněny (v případě žen), protože on řekl, „Opustit něco trčí, a ne jít do extrémů v řezání.“
Tuhfat al-Mawdood, 190-192
pointa je, že v případě mužů, všechny kůže pokrývající špičku penisu by měly být sníženy, ale v případě samic pouze část kůže, která je jako kohoutí hřeben v horní části pochvy by měly být sníženy.
4 – moudrost za obřízka
S ohledem na člověka, nemůže být čisté od moči, pokud není obřezaný, protože kapky moči sbírat pod předkožku a on si nemůže být jist, že nebudou kapat a aby jeho oblečení a tělo nečisté. Proto ‚Abd Alláh ibn ‚Abbaas byl velmi přísný v otázce obřízky. Imám Ahmad řekl: Ibn ‚Abbaas byl v této věci velmi přísný a bylo vyprávěno, že neexistuje žádná Hajj a žádná modlitba za něj, tj. pokud člověk není obřezán, jeho Hajj a modlitba nejsou platné. Al-Mughni, 1/115
Pokud jde o moudrost za obřízkou žen, je regulovat jejich touhu tak, aby byla mírná.
Shaykh al-Islam Ibn Taymiyah (kéž se s ním Alláh smiluje) byl dotázán na to, zda by ženy měly být obřezány nebo ne. Odpověděl:
Ano, měly by být obřezány, tj. Posel Alláha (S) řekl ženě, která provedla obřízky: „nechte něco trčet a při řezání nechodte do extrémů. Díky tomu její tvář vypadá jasněji a je pro jejího manžela příjemnější.“Je to proto, že účelem obřezání člověka je očistit ho od nečistot, které se mohou shromažďovat pod předkožkou. Účelem obřízky žen je však regulovat jejich touhu, protože pokud žena není obřezána, její touha bude silná. Proto se slova „ó synu neobřezané ženy“ používají jako urážka, protože neobřezaná žena má silnější touhu. Proto jsou nemorální činy častější u žen Tatarů a Franků, které se nenacházejí mezi muslimskými ženami. Pokud obřízka je příliš těžká, touha je oslabena celkem, který je nepotěší, pro muže, ale pokud to je řez, aniž by jít do extrémů v tom, že účelu bude dosaženo, což je zmírnění touhy. A Alláh to ví nejlépe.
Majmoo ‚ al-Fataawa, 21/114
5-je přípustné platit peníze za obřízku.
Ibn Qudaamah řekl:
je přípustné platit peníze za obřízku a za lékařské ošetření. Nevíme o žádném rozdílném názoru na tuto záležitost, protože dělá něco, co je potřeba a co je povoleno v sharee ‚ ah. Je tedy přípustné platit za to peníze, stejně jako všechny ostatní přípustné akce.
Al-Mughni, 5/314.