pak přišel Petr k němu, a řekl: Pane, jak často zhřeší bratr můj proti mně, a já mu odpustím? až sedmkrát? Dí jemu Ježíš: neříkám tobě, až sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“ Mat. 18: 21-22 (číst 21-35)
Jak často bychom měli odpustit bratrovi nebo sestře, kteří proti nám hřeší? To je otázka, kterou položil Petr Ježíšovi.
Všimněte si Ježíšovy odpovědi: „neříkám ti, až sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát.“Ježíš nemyslel jen 490krát, ale pořád! Stejně jako náš Pán máme být vždy „připraveni odpustit“ (Žalm 86,5).
podobenství o nemilosrdném služebníkovi ilustruje Ježíšův názor na Petra. Jistý služebník dlužil králi tak velkou částku, že by nikdy nebyl schopen pracovat a splácet svůj dluh. Když by ho král spravedlivě prodal a vše, co musel získat zpět alespoň část tohoto dluhu, služebník prosil o milost. Král byl pohnut k soucitu a odpustil celý dluh.
my, stejně jako první služebník v tomto podobenství, dlužíme Bohu větší dluh, než můžeme kdy splatit. Naše hříchy proti Bohu jsou tak velké, že není žádná naděje, že nás někdy splatit nebo odčinění za naše hříchy-dokonce i myslel, že bychom mohli udělat tak, je hloupost. Boží zákon vyžaduje, abychom byli uvrženi do věčného pekelného vězení a trpěli tam navždy spravedlivým trestem za naše hříchy. Srov. ROM. 3: 9.; 6: 23a.
není nic, co můžeme udělat, ale prosit o milost!
A Bůh, stejně jako král v Ježíšově podobenství, je milosrdný. Seslal Svého jednorozeného Syna na svět, aby žít spravedlivý a svatý život v našem užitku, a pak platit v plné výši dluhu naše hříchy a hříchy všech utrpení našeho spravedlivého trestu, který byl ukřižován a zemřel na kříži. Bůh přijal Jeho smírnou oběť a vzkřísil ho a, v evangeliu, Bůh nám nabízí v Kristu milosrdenství místo soudu, odpuštění místo věčného zatracení. Srov. 1 Kor. 15: 3-4; Rom. 3: 21.; 5: 6.
když se díváme k Bohu ve víře, hledáme jeho milosrdenství v Kristu Ježíši a kvůli Kristově smírné oběti na kříži, Bůh milostivě odpouští celý náš dluh za hřích. „Pokud je východ od západu, tak nám zatím odstranil naše přestupky „(Žalm 103,12).
ale pak je tu druhá část Ježíšova podobenství. Tentýž služebník vyšel ven a našel kolegu, který mu dlužil jen velmi malou a nevýznamnou částku ve srovnání s obrovským dluhem, který mu byl odpuštěn. Místo toho, aby projevil milosrdenství tomuto služebníkovi, jak mu Pán projevil milosrdenství, odmítl tento malý dluh odpustit a “ uvrhl ho do vězení, dokud dluh nezaplatí.“
Když král viděl, že jeho soucit a odpuštění neměl žádný vliv na tento nemilosrdný služebník, on byl naštvaný a „vydal jej katům, dokudž by nezaplatil všeho, což byl vzhledem k němu.“
v našich pozemských životech jiní mnohokrát hřeší proti nám; ale tento dluh hříchu, i když se nám může zdát velký, je malý a nevýznamný ve srovnání s velkým dluhem hříchu, který nám Pán Bůh odpustil kvůli Ježíši. Jako ovoce naší víry a jako výsledek velkého Božího milosrdenství vůči nám v Kristu Ježíši bychom měli také odpustit těm, kteří proti nám hřeší, dokonce „až sedmdesátkrát sedm“ (srov. Srov. 4:32).
je to tak, jak řekl Ježíš ve svém podobenství: odmítneme-li odpustit ze svých srdcí těm, kteří proti nám hřeší, neodpustí nám ani náš Nebeský Otec; místo toho nás uvrhne do ohně pekelného, aby zaplatil v plné výši trest, který nám byl dán! Srov. Mat. 6:12,14-15.
odpusť našim hříchům, Pane, prosíme, odstraňte od nás bolest jejich břemene, jako my jejich viny odpouštíme těm, kteří nás urážejí. Přebývejme tedy v lásce a dobrovolně sloužme svému bratrovi. Amen. — „Otče náš, ty v nebi nahoře,“ Martin Luther, TLH, hymnus 458, v. 6
náboženství dne 11/20/2019