Quechuan, tzv. Runasimi v Quechua, ze runa „lidé“ + simi ‚řeč‘ je rodina asi 45 blízce příbuzné jazyky mluví v Andské oblasti Jižní Ameriky o téměř 10 milionů lidí (Ethnologue).
různé teorie týkající se původu Quechua jsou velmi sporné. It i
někteří učenci si mysleli, že Quechua vznikla na centrálním pobřeží Peru kolem 2600
Stav
- Quechua má status oficiálního jazyka v Peru a Bolívii, spolu se španělskými a Aymara. Ve venkovských oblastech se používá pro každodenní komunikaci v neformálních kontextech. Vzhledem k tomu, že většina rodilých mluvčích Quechua je negramotná ve svém rodném jazyce, zůstává do značné míry ústním jazykem. Ve formálních kontextech, jako je vláda, správa, obchod, vzdělávání a média, se používá španělština. Jedinou kulturní doménou, kde se kečuánština hojně používá, je tradiční Andská Hudba.
- i když vzdělání V Peru je výhradně ve španělštině, mnoho základní školy učitelé používají kombinace španělské a Quechua s jednojazyčné Kečuánsky mluvící děti. Snahy o podporu dvojjazyčného vzdělávání v Peru nebyly úspěšné.
- V Bolívii a Ekvádoru, tam je hnutí k oživení jazyka, což má za následek zavedení dvojjazyčných vzdělávacích programů v těchto zemích, i když snahy brzdí nedostatek písemných materiálů v Quechua obecně, a výukových materiálů, zejména.
dialekty
Ethnologue uvádí 45 odrůd Quechuan, rozdělených do dvou skupin: centrální a periferní. Jsou uvedeny jako samostatné jazyky kvůli nesrozumitelnosti mezi nimi. Neexistuje shoda ohledně toho, co představuje standard.
Struktura
Zvukový systém
zvukový systém Quechua je relativně nekomplikované s 3 samohlásky a 14 souhlásek. Níže uvedený popis je založen na rozmanitosti jazyka Cuzco.
samohlásky
Quechua má tři samohláskové fonémy, tj. zvuky, které rozlišují význam slova. Protože řeč dvojjazyčných španělsky-Kečuánských mluvčích často přibližuje systém pěti samohlásek španělštiny, další samohlásky jsou uvedeny v závorkách v tabulce níže.
| Close |
i
|
u
|
|
| Mid |
(e)
|
. |
(o)
|
| Open |
a
|
Consonants
Quechua has a relatively simple consonant system with only 14 consonant phonemes, i.e., sounds that make a difference in word meaning.
- nejsou Tam žádné neznělé znělé opozice v nativním Quechua slova, takže ani zastávky, ani makra mají znělé protějšky.
- v odrůdě Cuzco Quechua má každá zastávka tři formy: prosté, aspirované a ejektivní. Aspirované souhlásky jsou vyslovovány s obláčkem vzduchu, který doprovází jejich uvolnění. Ejekční souhlásky jsou vyslovovány se současným uzavřením gloftis. V angličtině nejsou žádné ejektivní souhlásky.
|
plain
|
p
|
t
|
k
|
q
|
|||
| aspirated | pʰ |
tʰ
|
kʰ
|
qʰ
|
|||
| ejective | p’ | t’ | k’ | q’ | |||
|
plain
|
s
|
tʃ |
h
|
||||
| aspiratedd | tʃʰ | ||||||
| ejective | tʃ’ | ||||||
|
m
|
n
|
ɲ
|
|||||
|
l
|
ʎ
|
||||||
| Flap or trill | r | ||||||
|
w
|
j
|
- /q/ no equivalent in English
- /p’, t’, k’, q’/ are ejective consonants with no equivalents in English
- /ɲ/ = first n v kaňonu
- /tʃ/ʎ/ nemá ekvivalent v angličtině
- /j/ = y v v
Napětí
Stres v Quechua obvykle padá na předposlední (poslední) slabice slova.
gramatika
Quechua je aglutinační jazyk. Slova jsou tvořena ze základních kořenů následovaných několika příponami, z nichž každá nese jeden význam.
podstatná jména, přídavná jména a zájmena
podstatná jména Quechua mají následující rozlišovací znaky:
- podstatná jména nejsou označena pro pohlaví. V případě potřeby se rozdíly mezi pohlavími provádějí pomocí konkrétních pomocných slov.
- nejsou žádné články.
- značka množného čísla –kuna je volitelná. Nepoužívá se, pokud je číslo jasné z kontextu.
- přípona-ta se používá k označení přímého objektu.
- modifikátory předcházejí podstatným jménům, např.‘
- majetek je označen příponami, např. wasiy ‚můj dům, ‚wasiyki‘ váš dům, ‚wasin‘ jeho dům.‘
- Quechua rozlišuje mezi inkluzivním a exkluzivním množným číslem první osoby. Inkluzivní “ my “ zahrnuje partnera, exkluzivní ne.
slovesa
- Quechua slovesa jsou označena pro osobu, čas a aspekt.
- slovesa mohou být přechodná, nepřechodná, spojující nebo existenciální.
- existují dva minulé časy. Jeden označuje minulé události, které jsou přímo prožívány, druhý se týká událostí, které nebyly přímo prožívány. Oba časy jsou označeny různými příponami.
- Kečuánské věty jsou označeny důkazní příponou, která označuje, zda má řečník osobní znalosti o prohlášení, nebo získal informace prostřednictvím slyšení.
- objektová zájmena jsou začleněna do slovesa, např. rikuwanki ‚vidíš mě,‘ Kde-wa-znamená ‚ Já.‘
slovosled
normální slovosled v Quechua je předmět-objekt-sloveso. Sloveso obvykle přichází poslední ve větě. Protože objekty jsou explicitně označeny příponami, slovosled může být relativně volný. Přípona –qa – označuje téma věty, tj., to znamená, že slovo představuje staré nebo známé informace, např. Alqoqa qarita kachuran ‚pes, je to trochu muž,‘ Alqo qaritaqa kachuran ‚muž, on byl kousnut pes.‘
Slovní zásoba
odhaduje se, že až jedna třetina Quechua slovník byl půjčil si od španělštině. Počet slov je tak velký, že španělské zvuky jako /f/, / b/,/ d/,/ g/, které v kečuánštině chyběly, se nyní stávají součástí jeho zvukového systému. Některé příklady výpůjčních slov: sirbisa ze španělského cerveza ‚ beer, ‚chufir ze španělského chofer‘ driver.‘
níže je několik běžných slov a frází v kečuánštině.
| Hello | Napaykullayki |
| Please | Allichu |
| Thank you | Sulpaiki |
| Excuse me (from Spanish dispensa) | Dispinsayuway |
| Yes | Aríi |
| No | Mana |
| Man | Qari, ghari |
| Woman | Warmi |
Below are the numerals 1-10 in Cuzco Quechua.
|
1
|
2
|
3
|
4
|
5
|
6
|
7
|
8
|
9
|
10
|
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
|
jak
|
iskay
|
kinsa
|
tawa
|
pisqa
|
soqta
|
qanchis
|
pusaq
|
isqon
|
chunka
|
Psaní
Před příchodem Španělů a zavedení latinské abecedy, Inkové postrádal psaný jazyk.Jediné Incké příklady zaznamenaných informací jsou vázané řetězce známé jako khipu (nebo quipu ve španělské pravopisu). Podle názoru některých vědců, většina khipu byla uspořádána jako vázané řetězce visící z vodorovných šňůr, které představovaly čísla pro účely účetnictví a sčítání lidu.
Quechua byla napsána pomocí Římské abecedy od španělského dobytí Peru. Poprvé se objevil v tisku v roce 1560 ve slovníku Dominga de Santo Tomase a v některých náboženských textech. Až do 20. století byla Quechua psána španělským pravopisem. V roce 1975 přijala peruánská vláda Nový pravopis pro kečuánštinu, který nahradil španělské reprezentace určitých zvuků písmeny, které přesněji odrážejí jejich výslovnost v kečuánštině. Dnes existují zastánci a odpůrci obou ortografií. Odpůrci tvrdí, že Nový pravopis ztěžuje psaní Quechua pro lidi obeznámené se španělštinou. Zastánci, na druhé straně, naznačují, že nový systém lépe odpovídá fonologii Quechua.
podívejte se na Článek 1 Všeobecné deklarace lidských práv v Cuzco Quechua.
JUQ ÑIQEN (1)
Llapa runan kay pachapi paqarin qispisqa, „libre“ flisqa, allin kausaypi, chaninchasqa kausaypi kananpaq, yuyayniyoq, yachayniyoq runa kasqanman jina. Llapa runamasinwantaqmi wauqentin jina munanakunan.
Článek 1
všechny lidské bytosti se rodí svobodné a rovnocenné v důstojnosti a právech. Jsou obdařeni rozumem a svědomím a měli by vůči sobě jednat v duchu bratrství.
Věděli jste?
Tato slova přišla do češtiny z Quechua přes španělské
| coca | cuca, nativní název rostliny |
| condor | cuntur, rodné jméno pro ptáka |
| guano | huanu ‚hnůj‘ |
| jerky | ch’arki ‚sušené maso‘ |
| lama | lama, rodné jméno zvířete (s španělského pravopisu) |
| lima | spojené s Lima, Peru, odkud závod byl do Evropy zaveden kolem roku 1500. Název města je poškozen z Quechua Rimac, jméno Boha Inků. |
| pampa | pampa ‚plain‘ |
| puma | puma, rodné jméno zvířete |
| chinin | kina ‚Cinchona kůry (ze které je extrahován). Cinchona je tropický evergreen, o kterém se předpokládá, že vznikl na svazích and V Jižní Americe. |
| lama | wikuna, rodné jméno zvířete |